Reakce ČDS – 30. září 2024

Reakce České demografické společnosti k návrhu úpravy stanovení důchodového věku v rámci důchodové reformy

pondělí 30. září 2024

Česká demografická společnost, z. s. (ČDS) sleduje pečlivě diskusi kolem úpravy stanovení věku odchodu do důchodu. Jsme potěšeni, že naše odborné Stanovisko 2024/01, které poukazovalo na možná rizika původního návrhu MPSV, bylo vyslyšeno a vedlo k návrhu úpravy stanovení tohoto věku.

Dle dohledatelných údajů byla tato úprava promítnuta do 191. usnesení výboru pro sociální politiku PS PČR z 52. schůze ze dne 4. září 2024 (Sněmovní tisk č. 696/3) k vládnímu návrhu zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento návrh v oblasti stanovení věku odchodu důchodu:

• určuje, že důchodový věk by se měl zvyšovat pro každý ročník narození o 1 měsíc (tj. v souladu s naším doporučením), avšak bez ohledu na budoucí demografický vývoj;
• zachovává ustanovení (Zákon č. 582/1991 Sb.), že Český statistický úřad vypracovává každých 5 let Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, která obsahuje pro vybrané ročníky narození výpočet důchodového věku, při kterém by lidé pobírali důchod čtvrtinu života, tj. přesně 25 %;
• explicitně neřeší, že takto vypočtená hodnota věku by měla být použita pro stanovení, resp. korekci důchodového věku budoucích ročníků narození (1978 a dalších).

Pozměňovací návrh Výboru pro sociální politiku PS PČR tak akceptuje, aby věk odchodu do starobního důchodu rostl v souladu s celkovým trendem zvyšováním naděje dožití jednotlivých ročníků narození, a to pokud možno rovnoměrným způsobem. Avšak návrh již neřeší naše doporučení (obsažené i v dosud platném znění zákona), aby se zavedly pravidelné revize, založené na prognóze úmrtnosti v kohortní perspektivě, vycházející ze Zprávy o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, kterou vypracovává každých pět let dle zákona Český statistický úřad. Považujeme za důležité zavedení pravidelných revizí tak, aby stanovená výše věku odchodu do důchodu odpovídala vždy aktuálním nejpředpokládanějším trendům budoucího vývoje úmrtnosti.

Návrh sice zachovává v této Zprávě pravidelné výpočty důchodového věku pro jednotlivé ročníky narození, které odpovídají pobírání důchodu přesně 25 % života, ale ruší se výpočet hodnoty tohoto podílu při navrhovaném zvyšování důchodového věku o 1 měsíc. Není pak zřejmé, jak se liší podíl doby pobírání důchodu vzhledem k celkové délce života jednotlivých ročníků narození od hodnoty 25 %. Přitom dle našeho názoru je pro stabilnější stanovení/zvyšování důchodového věku vhodnější provádět korekci stávajícího tempa zvyšování až v případě, kdy se podíl doby pobírání důchodu pro nějaký ročník narození výrazněji odchyluje od hodnoty 25 % (dle dosud platného zákona se navrhovala korekce důchodového věku, pouze v případě, pokud by výše uvedená hodnota ležela pro nějaký ročník narození mimo rozmezí 24–26 %).

Takto formulovaný návrh legislativních změn (bez stanovené budoucí korekce důchodového věku na základě vývoje úmrtnosti) může vyvolat neporozumění ze strany laické (a mnohdy i odborné) veřejnosti, kdy se lidé mohou domnívat, že zvyšování důchodového věku o 1 měsíc pro každý ročník narození znamená postupné zvyšování důchodového věku do nekonečna (viz např. již první články na Novinky.cz apod.).

Česká demografická společnost, z. s.

Reakce_CDS_2024-09-30.pdf