Reakce ČDS – 29. května 2024

Reakce České demografické společnosti k aktuální diskusi o návrhu důchodové reformy

středa 29. května 2024

Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR probíhá v těchto dnech diskuse o návrhu důchodové reformy, která má mimo jiné zvýšit hranici důchodového věku nad 65 let.

Z informací médií (např. článek v Idnes.cz) je však zřejmé, že v rámci projednávání někteří zástupci opozice a koalice používají v diskusi nekorektní, nepřesné až zavádějící argumenty, neboť jsou mnohdy postaveny na nesprávné interpretaci a chybném pochopení odborných demografických pojmů a ukazatelů.

Poslanec hnutí ANO Jiří Mašek například zpochybňuje tvrzení vlády, že v penzi lidé stráví v průměru 21,5 roku. „Dnes je ta realita u mužů 11 let a už žen 17 let…“ poukázal Jiří Mašek na to, že muži se nyní dožívají v průměru 76 let a ženy 82 let. Tento argument je bohužel založen na nesprávném pochopení ukazatele naděje dožití (střední délky života) a lze ho tak považovat za nekorektní. Je pravdou, že podle posledních dostupných úmrtnostních tabulek ČSÚ z roku 2022 je naděje dožití při narození u mužů 76 let a u žen 82 let. Jedná se však o ukazatel mapující úmrtnostní poměry celé populace bez ohledu na věk. Pro hodnocení průměrné zbývající délky života osoby ve věku 65 let, je třeba užít jiný ukazatel, konkrétně naději dožití ve věku 65 let. Ta pak vyjadřuje průměrnou očekávanou dobu pobírání starobního důchodu pro osobu v okamžiku dosažení důchodového věku (65 let). Průměrnou dobu pobírání důchodu je nutno odhadovat na základě naděje dožití v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve věku 65 let je podle uvedených úmrtnostních tabulek očekávaná zbývající délka života mužů 16,05 roku, pro ženy pak 19,81 roku.

Kromě toho ani tato uvedená hodnota není pro zmíněný účel (vyjádření průměrné doby pobírání starobního důchodu) vhodná. Vychází totiž z předpokladu, že se úroveň úmrtnosti již v dalších letech nebude měnit a zůstane trvale na úrovni roku 2022. Jediným korektním odhadem doby pobírání důchodu je hodnota naděje dožití v okamžiku dosažení důchodového věku podle tzv. generačních úmrtnostních tabulek pro příslušný ročník narození, které zohledňují předpokládané snižování úmrtnosti v dalších letech. Pro ročník narození 1965, který půjde do důchodu v roce 2030 v 65 letech, vychází průměrná doba pobírání důchodu pro muže 19,4 roku a pro ženy 23,2 roku. Průměrná doba pobírání důchodu by tedy pro tento ročník narození měla činit zhruba 21,3 roku.

Pro zmíněný ročník narození 1972 vychází pro osoby, které se dožijí 65 let, očekávaná zbývající délka života v průměru 22,2 roku. Při navrhovaném důchodovém věku 65 let 7 měsíců by průměrná doba pobírání důchodu činila 21,75 roku.

Korektní odhad doby pobírání důchodu pro jednotlivé ročníky narození je možno provádět pouze na základě generačně počítaných nadějí dožití pro příslušný ročník. Na vhodnost využití generačních hodnot tohoto ukazatele pro stanovení důchodového věku jsme již upozorňovali ve Stanovisku České demografické společnosti 2024/1, publikovaném na začátku roku 2024.

Tvrzení, že důchodová reforma povede k tomu, že se lidé důchodu vůbec nedožijí, je naprosto zavádějící. Pro osoby z ročníku narození 1965, které se dožily 20 let, by se důchodového věku 65 let mělo dožít 82,6 % mužů a 91,7 % žen. Pro ročník 2000 by se i při důchodovém věku 70 let 3 měsíce mělo dožít důchodu 86,5 % 20letých mužů a 93,5 % 20letých žen.

Na druhou stranu ani tvrzení premiéra Petra Fialy o vývoji počtu ekonomicky aktivních osob na 1 důchodce nestojí na optimálním ukazateli, resp. užitý ukazatel není zcela přesně interpretován. V roce 2000 sice skutečně na 1 osobu 65letou a starší připadalo 5 osob v produktivním věku 15–64 let. Avšak většina lidí zahajovala ekonomickou aktivitu spíše až kolem věku 20 let a důchodový věk v té době byl rovněž výrazně nižší: necelých 61 let pro muže a 56 let pro ženy se 2 dětmi. Po přepočtu se zohledněním skutečného důchodového věku vychází pro tento rok pouze 2,8 osob v produktivním věku na 1 osobu v důchodovém věku. Navíc je třeba si uvědomit, že ne všechny osoby v produktivním věku jsou skutečně ekonomicky aktivní, tedy zapojeny na trhu práce. Lze však souhlasit s tvrzením, že pokud by nedošlo ke zvyšování důchodového věku, připadaly by v roce 2045 na 1 důchodce pouze 2,0 osoby a v roce 2060 pouze 1,7 osoby v produktivním věku. Jinak řečeno, na 100 osob produktivním věku dnes připadá zhruba 40 důchodců, v roce 2060 by to bylo téměř 60 důchodců. Pokud by nedošlo ke zvyšování důchodového věku ani k částečnému financování důchodů z dalších zdrojů, např. z daní po daňové reformě, pak by skutečně bylo nutno snížit výši důchodů zhruba o jednu třetinu.

Česká demografická společnost, z. s.

Reakce_CDS_2024-05-29.pdf


Mediální ohlasy: