1. Úvod
  2. Nejlepší kvalifikační práce
  3. 6. ročník soutěže
  4. Výsledky 6. ročníku

Výsledky 6. ročníku

Výsledky šestého ročníku soutěže o nejlepší kvalifikační práci v oboru Demografie:

 

KATEGORIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

1. místo

Filip Trejbal

za práci

„Vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin v zemích V4
od počátku tisíciletí“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: Mgr. Anna Altová

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Téma práce je nejen aktuální, ale je zpracováno nápaditě, je to metodicky zajímavá analýza, kde kromě obvyklých metod demografické analýzy jsou použity i složitější metody, než je u bakalářských prací obvyklé. Práci považuji za užitečnou pro praxi i vědu. Autor prokázal širší rozhled v teoretické oblasti na základě studia české i cizojazyčné literatury, k níž přistupuje kriticky, umí si vytvořit a prezentovat vlastní názor.  Podobně přistupuje i k výchozím datům – vychází především z dat publikovaných Eurostatem, jež doplňuje z dalších pramenů, přičemž hodnotí kriticky jejich kvalitu, upozorňuje na možné rozdíly v kódování podle klasifikace podle příčin smrti. Použité metody jsou vybrány na základě studia relevantní analytické literatury, jsou adekvátní cílům práce, jsou dobře popsány, dokonce i způsoby výpočtu. Tím dokazuje dobrou uživatelskou i odbornou znalost základních demografických analytických metod (výpočty zkrácených ÚT, standardizované ukazatele), i složitějších analytických metod – je použita Pollardova metoda dvojrozměrné dekompozice rozdílu v naději dožití za určité období, jejíž podstatou je rozklad celkového rozdílu na příspěvky způsobené věkovou strukturou a příspěvky způsobené skupinami příčin smrti. Používá srozumitelné formulace, stylisticky je práce čtivá, jen poněkud trpí množstvím číselných údajů (navíc zbytečně uváděných na 2 des. místa). Autor by se měl vyhnout používání zkratek v nadpisu.  Citace literatury v textu korespondují se seznamem literatury, který je strukturován (zdroje dat zvlášť), přehledný. Formální stránka grafů a tabulek je kvalitní, relevantnost tvrzení v textu vhodně doplňuje i 22 příloh. Autor prokázal výbornou znalost metod demografické analýzy, dobře je v práci použil i interpretoval.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

2. místo

Hana Vrbatová

za práci

„Konstrukce HDI pro kraje České republiky“


práce obhájená na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze
vedoucí práce: Ing. Kristýna Vltavská, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 
Práci hodnotím jako výbornou pro její nápaditost a aktuálnost. Autorka se ztotožnila s otázkou, zda je možné měřit blahobyt populací ještě jinými způsoby než ekonomickými ukazateli, podobně, jak to měří a publikuje OSN pomocí ukazatele Human Development Index (Index lidského rozvoje), a zda je možné nalézt podobné ukazatele, které by měřily zdraví, úroveň vzdělání a životní úroveň i na regionální úrovní, konkrétně na úrovni krajů ČR.   Vysvětluje historii způsobu výpočtu Indexu lidského rozvoje, jež je publikován pro státy světa od roku 1990. Na základě kritického studia značného množství literatury, citované podle citačních norem zavedených na VŠE, stanovila hypotézy a podařilo se jí nalézt ukazatele podobného charakteru jako používá HDI a podobný index zkonstruovat. Výpočet indexu je přizpůsoben svou konstrukcí poměrům a možnostem výpočtu pro kraje ČR. Hana Vrbová zvolila netradiční výběr ukazatelů,neboť využívá výsledky výběrových šetření i základních demografických ukazatelů pro stanovení ukazatele pro úroveň  vzdělanosti, životní standardu i  zdraví. Všechna data jsou vybrána a převzata z veřejných statistik ČSÚ a MŠMT, jež vhodně vybrala a upravila. Odpovídající index zkonstruovaný pro kraje ČR a roky 2000, 2009 a 2019 je prezentován v práci a jeho vývoj kriticky zhodnocen. Tomu napomáhají i pěkné kartogramy dílčích indexů, z nichž je index lidského rozvoje pro kraje ČR sestaven, i diskuse nad změnami pořadí krajů pomocí Spearmannova korelačního koeficientu pořadí i kritické zhodnocení jeho konstrukce. Práce je napsána čtivě, úsporně, drobné gramatické chyby nebrání srozumitelnosti. Opět v nadpisu není uvedeno časové období, jehož se práce týká. Text vhodně doplňuje 21 tabulek v příloze, jež uvádějí výpočty indexu pro jednotlivé roky celého období.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v systému Vysokoškolské kvalifikační práce na VŠE - zde).

3. místo

Filip Vlasák

za práci

„Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: doc. PhDr. Alice Velková, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Práce z oboru historické demografie je svým tématem zřejmě průkopnická, zajímavá spíše z hlediska vědy, avšak stručnou komparací se stavem a diferencemi v úmrtnosti na sebevraždy v současnosti se stává také aktuální.   K analýze jsou vybrány použity jednoduché analytické metody a ukazatele, v tomto případě adekvátní datovým možnostem. Cíle vytyčené v úvodu práce splňuje, autor výsledky komentuje v stručném závěru, jen nevím, proč opomíjí jako jeden z vytyčených cílů nebo z výzkumných otázek analýzu regionálních rozdílů, zvláště když je jí věnována více než pětina rozsahu textu práce. Oceňuji pracnou excerpci dat z rakouských statistických pramenů, včetně doplnění chybějících dat i z jiných zdrojů. Autor se na základě prostudované literatury i dobře vypořádal s interpolací dat v intercenzálních obdobích. Správně zasazuje suicidální chování do kontextu sociálně ekonomického vývoje, pečlivé studium dostupné literatury české provenience mu pomohlo pochopit i sociálně psychologické důvody neúplného zachycení sebevražd jako příčin úmrtí. Interpretace analýzy je ale dost stručná, stejně jako i výsledky regionální analýzy. Na druhé straně oceňuji kritický přístup autora jak k datovým možnostem, tak i k výsledkům analýzy. Struktura práce je logická, text je stylisticky obstojný, někdy hůře srozumitelný, jistě i v důsledku gramatických chyb či nesprávné interpunkce. Škoda, že zůstaly přehlédnuty některé chyby (např.  v grafu uváděné klouzavé průměry), formální stránce grafů i tabulek nebyla obecně věnována dostatečná pozornost.  Správně jsou v textu citovány prameny, jež korespondují s literaturou a zdroji dat uvedenými v přehledně strukturovaném seznamu v závěru práce. Jedná se o zdařilou bakalářskou práci analyticko-komparativního charakteru, autor si uvědomuje možnosti dalšího výzkumu.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

 

 

KATEGORIE DIPLOMOVÉ PRÁCE

1. místo

Kateřina Martínková

za práci

„Asistovaná reprodukce – vliv na plodnost a vybrané charakteristiky novorozenců v Česku“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: PhDr. Mgr. Anna Šťastná, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 
Posun rodičovství do vyššího věku a rozvoj reprodukční medicíny je provázen rostoucím počten žen, které absolvují některý z cyklů asistované reprodukce. Podrobné informace o průběhu léčby pomocí metod asistované reprodukce jsou každoročně publikovány v ročenkách ÚZIS, dosud však chybí detailní analýza vlivu těchto metod na úroveň plodnosti a její časování, tj. poznání asistované reprodukce optikou demografie a jejich ukazatelů.  Práce zkoumá širší demografické souvislosti asistované produkce a její vliv na úroveň a časování plodnosti v Česku v letech 2013–2018. Zvýšená pozornost je věnována identifikaci vlivu asistované reprodukce na ukazatele plodnosti, analyzovány jsou i vybrané charakteristiky dětí narozených po asistované reprodukci a vliv výběru metody. V teoretické části práce je zhodnocen fenomén odkládání rodičovství do vyššího věku, následuje podrobná informace o vývoji asistované reprodukce v Česku a jejich metodách. Výzkumné otázky jsou zaměřeny na vliv asistované reprodukce na celkovou úroveň plodnosti, její časování, věk matek při porodu, pořadí a vybraná specifika narozených dětí a matek, výběr metod a jejich úspěšnost. V analytické části je uvedena podrobná informace o metodice, analyzovaná data vychází z individuálních anonymizovaných záznamů Národního registru asistované reprodukce Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Tato data byla propojena pomocí rodných čísel s daty za narozené děti sledovanými ČSÚ. Podrobná analýza potvrdila, že se rozšiřování asistované reprodukce významně odráží i na celkové demografické situaci v Česku, a to především v možnosti starších žen realizovat svou plodnost. Naznačeny byly i určité rozdíly z hlediska poporodních charakteristik, potvrzen byl i jistý vliv výběru metody asistované reprodukce na výskyt nízké porodní hmotnosti. Práce má interdisciplinární charakter a snahou je propojit demografický a lékařský pohled na tuto vysoce aktuální problematiku, která se stává nedílnou součásti transformace reprodukčního chování nejen v Česku, ale i v evropském prostředí.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde (v době vyvěšení výsledků nebylo k dispozici))

 

2. místo

Jakub Straka

za práci

„Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost
v evropských státech“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 
Diplomová práce je zaměřena na vztah determinantů životního stylu mužů a žen ve vybraných evropských zemích v roce 2014 s jejich subjektivní (délka života ve zdraví) a objektivní (naděje dožití) úrovní úmrtnosti a s jejich intenzitou úmrtnosti na nejčastější příčiny, kterými jsou ischemické choroby srdeční, cerebrovaskulární onemocnění a zhoubné nádory průdušek, průdušnice a plic. Vybranými determinanty zdraví je fyzická aktivita, BMI, konzumace ovoce a zeleniny, kouření a konzumace alkoholu. Úvodní část práce má teoretický charakter a přehlednou formou seznamuje s teoretickými koncepty a přístupy ke studiu úmrtnosti. Pro zkoumání vlivu vybraných determinantů zdraví na úroveň úmrtnosti byla použita vícenásobná lineární regrese. V práci je také analyzován vývoj a úroveň délky života ve zdraví mužů a žen v přesném věku 65 let v období 2004–2014 s ohledem na naději dožití a zkoumáno, zda došlo u evropské populace mezi prvních dekádou 21. století a rokem 2014 k nárůstu prožitých let života ve zdraví. Výchozím zdrojem dat jsou výběrová šetření EHIS a EU-SILC. Pomocí zvolených metod bylo zjištěno, že délka života ve zdraví měla tendenci stagnovat a ve vybraných evropských zemích docházelo spíše k úbytku procenta let prožitých ve zdraví. Dále se ukázalo, že existovala významná diference jak u objektivní úrovně úmrtnosti, tak i u subjektivně hodnocené délky života mužů a žen ve starším věku mezi zeměmi západní Evropy a států bývalého východního bloku. Potvrdilo se pomocí vícenásobných lineárních regresí, že největší vliv na úroveň objektivní i subjektivní úrovně úmrtnosti měla aerobní fyzická aktivita, a to u obou pohlaví. V závěru autor navrhuje klasifikaci evropských států podle vztahu úmrtnosti s morbiditou, názorná a vhodně doplňující je i kartografická prezentace zjištěných výsledků. Práce představuje kvalitní podklad pro aktuální analýzy podobného zaměření.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde (v době vyvěšení výsledků nebylo k dispozici))

3. místo

Jakub Vachuška

za práci

„Analýza vývoje plodnosti ve vybraných zemích Evropy mezi lety
1970 a 2014 s využitím alternativních metod“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: RNDr. Olga Kurtinová, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 
Časování a jeho vliv na souhrnné demografické ukazatele patří v demografii k často diskutovaným tématům, v otázce plodnosti nabyly diskuse na intenzitě spolu s dynamickým procesem odkladu plodnosti do vyššího věku. Práce je zaměřena na analýzu trendů vývoje plodnosti ve vybraných evropských zemích s důrazem na změnu časování a její vliv na úroveň plodnosti v období 1970–2014. Pro tyto účely byly jako základ analýzy využity úhrnná plodnost a očištěná úhrnná plodnost Bongaartse a Feeneyho, vybranými státy jsou Švédsko, Norsko, Česko, Slovensko, Estonsko a Litva. Teoretická část práce zahrnuje diskuzi zkreslení standardně užívaného transverzálního ukazatele úhrnné plodnosti vlivem tzv. tempo efektů, návrhy očištěného ukazatele, předpoklady navrhovaného řešení, jeho limity a také kritiku formulovanou dalšími autory. Druhou obsahovou linií teoretické části je otázka odkladu plodnosti do vyššího věku, která je výchozí problémovou situací pro analytickou část práce. Se zaměřením na vliv tempa efektu jsou na příkladu vybraných evropských zemí uvedeny a vysvětleny hlavní změny, které byly pozorovány ve druhé polovině 20. století. Analytická část práce vychází z dat Human Fertility Database. Autor nejprve demonstruje na všech vybraných zemích vývoj úrovně plodnosti a změny jejího časování použitím standardně užívaných ukazatelů (úp a průměrný věk matky při narození dítěte), poté konstruuje očištěný ukazatel úhrnné plodnosti a vyčísluje komponent tempa, tedy jak velkou změnu v konvenčním ukazateli úhrnné plodnosti lze vysvětlit právě změnou časování. Podrobněji pak rozpracovává dopady ve změnách časování plodnosti podle pořadí narození na příkladu Švédska a Česka. V závěru jsou shrnuta hlavní zjištění, zodpovězeny výzkumné otázky a nastíněny další možnosti studia této problematiky. Analyzované období 1970–2014 poskytuje možnost srovnání vývoje plodnosti ve Švédsku a Norsku po již ukončeném druhém demografickém přechodu a v Česku, na Slovensku, v Estonsku a Litvě nejdříve v období poměrně stabilní úrovně plodnosti a později v období předělovém s rozsáhlými změnami reprodukčního chování.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

 

KATEGORIE DIZERTAČNÍ PRÁCE

1. místo

Barbora Janáková Kuprová

za práci

„Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. století
do konce 19. století“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
školitel: doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Práce z historické demografie, jak již název napovídá, která ale nezůstává svým zpracováním zdaleka jen v hranicích tohoto oboru. Spojuje totiž poznatky získané tradičními i pokročilými metodami historické demografie (především metody rekonstrukce rodin a následného výpočtu demografických ukazatelů z rodinných listů) s metodami historické sociologie (sociální stratifikace na venkově ve vztahu k demografickým procesům sňatečnosti, porodnosti a úmrtnosti). Má tedy charakter interdisciplinární a navíc tím, že v analýze jsou použity i pokročilé statistické metody (analýza přežívání neboli historie událostí, Coxův regresní model), se stala i prací v české historické demografii téměř průkopnickou (v první studii v české historické demografii využívající analýzu přežívání pro obyvatelstvo Jablonce n. Nisou je spoluautorkou). Navíc je v vysvětleno a ukázáno v analýze historie událostí využití metody tzv. cenzorování, jež umožňuje do analýzy zahrnout i neúplné záznamy - a tím tedy zvětšit rozsah analyzovaných souborů. Také tím, že v dizertaci je věnována pozornost i analýze plodnosti mužů, se česká historická demografie staví na úroveň moderní evropské historické demografie.  Bonusem v hodnocení práce je velký rozsah přípravných prací spojených s excerpcí dat nejen z církevních matrik.  Obsáhlá diskuse se zahraniční i českou literaturou, jež poskytla teoretická východiska pro stanovení cílů a výzkumných otázek, a navíc umožnila akceptovat širší souvislosti demografického i sociálního vývoje venkovské společnosti od období před úsvitem demografické a industriální revoluce až po jejich rozvinuté fáze na konci 19. století. Autorka shrnuje výsledky analýz jednotlivých demografických procesů a struktury domácností (rekonstrukce rodin) v závěru každé kapitoly a průběžně je také komparuje s historicko demografickými výzkumy v dalších lokalitách českých zemích prováděných jinými autory. Dále jsou výsledky shrnuty v obšírně pojednaném hodnotícím závěru, kde jsou začleněny do širších souvislí a okomentovány z hlediska. Velkým přínosem práce je to, že se autorce podařilo obohatit české historicko-demografické bádání o metodické přístupy, obvyklé v analytické demografii, které jsou v zahraničí v historické demografii dnes poměrně běžně využívány ale v českých zemích zatím pouze okrajově.

Po formální stránce je práce velmi zdařilá, text je čtivý, osvěžují jej přeložené texty z dobových pramenů či fotokopie církevních záznamů aj. dobových listin v rozsáhlé příloze. Tabulky i dobře provedené grafy a kartogramy vhodně doplňují text, v textu je minimum překlepů či gramatických chyb.

Zájem Barbory Janákové o historicko demografické výzkumy a rozšiřování používaných metod je trvalejšího charakteru, pojednávanou lokalitou se zabývá od začátků studia, jak o tom svědč již její bakalářská a diplomová práce a další publikované studie.  Uvědomuje si další možnosti analýz dochovaných pramenů a vyjadřuje záměr v nich pokračovat.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

 

CENA PUBLIKA O NEJLEPŠÍ PREZENTACI

1. místo

Barbora Janáková Kuprová

za prezentaci práce

„Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. století
do konce 19. století“


obhájené na katedře demografie a geodemografie PřF UK
školitel: doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc.

Pro výherní prezentaci hlasovalo 25,6 % hlasujících. 


Všem výhercům gratulujeme!

Děkujeme všem účastníkům soutěže za přihlášení své práce
a těšíme se na další ročník soutěže.


6. ročník soutěže byl realizová také díky finanční podpoře Rady vědeckých společností České republiky v rámci Akademie věd ČR. Děkujeme.

Zpět Nahoru Tisk

Aktuality

Kolektivní členové ČDS

Časopis Demografie