Rodinný stav i vzdělání jsou dlouhodobě považovány za významné determinanty zdraví měřitelné v celopopulačním rozsahu z rutinních statistik. Předchozí studie prokázaly rozdíl až deset let v délce života mezi nesezdanými a sezdanými a až 18 let mezi osobami se základním vzděláním a vysokoškoláky.
Tato diferenciace však zatím nebyla prozkoumána za současného přihlédnutí k oběma těmto faktorům. Vzdělání je navíc jakožto nepovinný údaj v současné běžné evidenci značně nekompletní (údaj o vzdělání zemřelých chybí až u 70 procent případů) a spolehlivost tohoto údaje je v případě zemřelých diskutabilní.
Prezentovaná analýza řeší problém chybějící informace o vzdělání propojením záznamů (tzv. record linkage) z běžné evidence a ze sčítání lidu, kde informaci o vzdělání poskytují sami respondenti během censu. Pomocí metody úmrtnostních tabulek navrhujeme nové odhady naděje dožití dle výše uvedených faktorů a metodou vícenásobné Poissonovy regrese kvantifikujeme a diskutujeme jejich samostatný i společný vliv na výslednou úmrtnost. Tato analýza umožňuje identifikovat nejvíce znevýhodněné populační skupiny a poukázat na celkovou velikost jejich nevýhody.
