Výsledky 9. ročníku soutěže ČDS

Výsledky devátého ročníku soutěže o nejlepší kvalifikační práci v oboru Demografie:

do soutěže bylo přihlášeno celkem 12 kvalifikačních prací:
5x bakalářská práce, 5x diplomová a 2x dizertační
komise hodnotila kvalitu a přínos práce s ohledem na její typ
celkem byly vyhlášeny čtyři kategorie:

KATEGORIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

1. místo

Jolana Pavlátová

za práci

„Participace seniorů na trhu práce v Jižní Koreji v souvislosti
s demografickým stárnutím“

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:

Bakalářská práce se věnuje stárnutí populace Jižní Koreje, přičemž se nezaměřuje pouze na popis jeho vývoje, příčin a možných dopadů, ale zabývá se rovněž ekonomickou aktivitou seniorů a hledání jejích souvislostí. Ty zkoumá s využitím dat z longitudinálního výběrového šetření KLoSA (Korean Longitudinal Study of Ageing). Autorka na základě výsledků analýzy dat dokládá, že růst zastoupení staršího obyvatelstva v celkové populaci je zároveň spojen s narůstáním podílu ekonomicky aktivních mezi seniory, přičemž hlavní motivace jejich ekonomické aktivity leží v omezeném finančním příjmu, kterému velká část osob v předdůchodovém a důchodovém věku v Jižní Koreji čelí.

Téma práce je mimořádně aktuální, kontext s ekonomickou aktivitou seniorů není v českém prostředí běžný. Autorka téma zpracovala velmi kvalitně, je vidět, že do něj skutečně pronikla, výsledky dobře interpretuje, a navíc je dokáže přehledně a srozumitelně prezentovat. Práce je napsaná čtivě, autorce se daří čtenáře do tématu skutečně vtáhnout.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

2. místo

Adam Přenosil

za práci

„Evropané v USA ve světle sčítání lidu z roku 1920“

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: doc. PhDr. Alice Velková, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:
Předmětem práce je analýza sociodemografické struktury evropských přistěhovalců a jejich geografického rozmístění ve Spojených státech amerických, vycházející z individuálních dat ze sčítání lidu provedeného v roce 1920. Výběr roku souvisel nejen s dostupností dat, ale měl rovněž historický důvod – od roku 1921 totiž došlo v USA k zavedení kvót omezujících imigraci. Autor ve svém výzkumu kategorizoval přistěhovalce z Evropy na základě země narození a mateřského jazyka, a dále u těchto „národnostních“ skupin zkoumal jejich složení podle pohlaví, věku, povolání, gramotnosti a rozmístění z pohledu geografického a v rozdělení město–venkov. Analýza ukázala, že evropští přistěhovalci zachycení při americkém sčítání v roce 1920 byli relativně heterogenní skupinou, která se na základě „národnostního“ původu lišila jak v geografickém rozmístění, tak v řadě sociodemografických ukazatelů, nejvýrazněji pak v případě pohlavně-věkové struktury. Naopak podobné si skupiny byly tím, že jejich příslušníci se usazovali zejména ve městech.

Kromě samotné analýzy dat, včetně jejich názorné grafické prezentace a srovnání zjištěných výsledků se závěry jiných odborných studiích, autor zpracoval velmi pěkně teoretickou část s využitím rozsáhlé zahraniční literatury. Z práce je patrné, že autor se věnoval tématu důkladně a se zájmem, což se odrazilo i v kvalitě této práce.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde).

3. místo

Simona Jíchová

za práci

„Zdravotní sestry v Česku z (geo)demografického pohledu“

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: doc. RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:
Bakalářská práce se zabývá demografickou strukturou zdravotních sester v českém zdravotnictví, k čemuž využívá anonymizovaná individuální data poskytnutá Všeobecnou zdravotní pojišťovnou za roky 2012–2023. Analyzován je vývoj počtu, resp. kapacity a pohlavně věkové struktury zdravotních sester, a to i v regionálním pohledu na úrovni krajů. Pozornost je věnována i rozdílům podle typu péče a oboru, kde zdravotní sestry působí, a podle jejich odbornosti. Výsledky potvrdily všeobecné očekávání vysokého průměrného věku sester (46,6 roku v roce 2023) a jeho růst v hodnoceném období. Z hlediska oborů se vysokým průměrném věkem a podílem sester ve věku 60 a více let vyznačovaly nejvíce sestry působící v oboru ortopedie, vnitřního lékařství a chirurgie. Na závěr je hodnocen věkový profil vstupujících a vystupujících zdravotních sester do/ze systému, kdy byly vypočteny pravděpodobnosti odchodu sester podle věku a relativní rozložení příchozích podle věku. Na základě těchto ukazatelů byla následně vypočtena modelová projekce budoucího vývoje pro roky 2030 a 2035. Jejím výsledkem byly předpokládané úbytky kapacit v porovnání s výchozí (průměr let) strukturou, a to o 3,5 % do roku 2030 a o 8 % do roku 2035.

Bakalářská práce je unikátní zejména díky použitému datovému zdroji, ke kterému byl přístup získán díky smlouvě o spolupráci mezi PřF UK a VZP ČR. Datové zdroje vedené ÚZIS ČR (Národní registr zdravotnických pracovníků, Národní registr hrazených zdravotních) totiž zpracování těchto komplexních analýz dle autorky neumožňují. Autorka prokázala již v případě bakalářské práce schopnost pracovat s velkým objemem dat a proniknout do problematiky jejich obsahu a vedení. Téma je navíc velmi aktuální a z hlediska své závažnosti si rozhodně zaslouží pozornost.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

KATEGORIE DIPLOMOVÉ PRÁCE

Hodnotící komise vyhlásila dvě první místa:

1. místo

Anetta Paučinová

za práci

„Otcové v českých rodinách a domácnostech se zaměřením na pečující otce“

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: PhDr. Mgr. Anna Šťastná, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:
Téma práce je aktuální, reaguje na proměny rodinného chování, jež v Česku pozorujeme od 90. let minulého století. Lze je popsat nejen demografickými charakteristikami, ale též proměnami sociologického charakteru, k nimž patří I měnící se vnímaní genderových rolí, zejména mladšími generacemi. Autorka nezapře sociologickou erudici, zúročila zde své znalosti z předcházejícího studia, práce je pevně zakotvena v sociologickém kontextu. Je analýzou současné situace v českých úplných i neúplných rodinách se zaměřením na postavení a úlohu otců, a to jednak po stránce právní, včetně změn v rodinné politice, jejíž poslední úpravy více podporují aktivní zapojení otců do péče o děti a domácnost, což by mělo přispět k větší genderové rovnosti jak v rodinách tak na trhu práce. Také druhá stránka postavení a úlohy otců v rodinách a při péči o děti – postoje matek samotných a blízkého okolí rodin k zapojování otců do péče o děti a domácnost – jsou v práci široce diskutovány.

Proto je součástí práce také historický exkurz věnovaný vývoji otcovské role, změnám postavení mužů a otců v rodinách a domácnostech, jenž má přispět k pochopení současného otcovství, rozdělení rolí v českých rodinách a snahám o harmonizaci pracovního a rodinného života matek a především otců. V této souvislosti jsou pak představeny koncepty rodinné politiky, z nichž novější by měly větší zapojení otců v rodinách i rovnost rolí v péči o děti více podporovat.

Teoretickému zakotvení tématu, je tedy věnován široký prostor poskytující solidní základ pro následné analýzy. Velký objem použité literatury, včetně zahraničních zdrojů, svědčí o pečlivém přístupu k rešerši a dlouhodobém zájmu autorky o pojednávané téma.

Na základě studia značného množství literatury sociologické, psychologické, demografické povahy, i dalších vědních oborů autorka v druhé části práce vytyčuje klíčová témata analýzy, a formuluje relevantní výzkumné otázky, na které v druhé části práce pak hledá odpovědi. Tomu je přizpůsoben i výběr dat, na jejichž základě je vlastní analýza zpracována. Komplexní pohled na problematiku autorce přitom umožňuje kombinace různých zdrojů dat (Sčítání lidu, domů a bytů 2011 a 2021 výběrová šetření – údaje z šetření GGP, konkrétně Generations and Gender Survey z let 2020-2022, data administrativní povahy získaná přímo z MPSV z databáze příjemců RP), jež se podařilo skloubit a logicky zpracovat. K vlastní analýze je použito nejen řady tradičních jednodušších analytických metod a ukazatelů, ale použity jsou i sofistikovanější prostředky – regresní analýza, binární logistická regrese - zcela v souladu s hledáním odpovědí na výzkumné otázky. Metodologický přístup je dobře zdůvodněn, použité metody jsou srozumitelně popsány. Analýzy jsou srozumitelně interpretovány, výsledky testovány a podrobně komentovány. Specifická je kapitola 7, kde údaje získané z databáze MPSV o příjemcích rodičovského příspěvku umožnily analyzovat také regionální rozdíly příjemců podle vybraných demografických charakteristik (na úrovni krajů a podle pohlaví i na úrovni SO ORP). Regionální rozdíly v zastoupení rozvedených otců s dětmi na téže úrovni jsou zpracovány graficky také z dat SLDB 2021 v kap. 8.

V závěru práce je podán syntetický pohled na zjištěné výsledky. Po formální stránce je práce zpracována dobře.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde.)

1. místo

Kateřina Procházková

za práci

„Zdraví a jeho souvislosti obyvatelstva ekonomicky aktivního věku v Česku“

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:
Předložená diplomová práce je velmi kvalitně provedena a stylisticky dobře napsána. Je strukturována vyváženě do teoretické a analytické části, přičemž analytické kapitoly navazují na teoretická východiska. Zabývá se popisem a analýzou subjektivně vyjádřeného zdravotního stavu mužů a žen ekonomicky aktivního věku (16-64 let) v souvislosti s determinujícími faktory. Výzkumné otázky a hypotézy jsou formulovány na základě rešerše velkého množství literatury komentované v teoretické části a odpovědi na ně pak řešeny v analytické části práce. Analytická část je uvozena podrobným popisem použitých datových zdrojů. Použita jsou jednak data z výběrového šetření Životní podmínky v České republice 2022 (součást evropského šetření EU SILC), jež v tomto roce obsahovalo rozšiřující modul Zdraví a kvalita života. Dalším zdrojem dat byla on-line databáze EuroStatu za stejný rok, z níž byly použity údaje pro výpočet a mezinárodní srovnání intervalových délek života mužů a žen v ekonomicky aktivním věku. V další částí této metodické kapitoly je podrobný popis použitých vícerozměrných statistických metod (shluková analýza a binární logistická regrese) a uveden způsob výpočtu intervalové délky života, jež jsou použity ve vlastních analytických kapitolách autorky.

První z nich využívá údaje z databáze EuroStatu. Je zaměřena na srovnání subjektivního zdraví mužů a žen ekonomicky aktivního věku v evropských zemích ve vztahu k jejich očekávané intervalové délce života. Analýza pomocí shlukové analýzy ukázala zřetelnou diferenciaci evropských zemí, účelem zpracování a zařazení této kapitoly bylo kromě regionální evropské diferenciace také ukázat zakotvení postavení Česka v rámci Evropy (kapitola 8). V druhé analytické kapitole pak autorka pracovala s daty z šetření EU SILK pro Česko. Za použití binární logistické regrese byly zkoumány vztahy a závislosti mezi subjektivně stanovenými kategoriemi zdraví a dalšími ovlivňujícími faktory. V závěru práce jsou shrnuty a komentovány hlavní výsledky provedených analýz a reagováno na výzkumné otázky a hypotézy.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde.)

3. místo

Adam Dušek

za práci

„Demografie genocid“

práce obhájená na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK
vedoucí práce: RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:
Cílem práce je zavedení a představení pojmu demografie genocid. Záměrem výzkumu tohoto směru bádání je výzkum dopadů genocid na populační vývoj a jeho jednotlivé složky. V první části práce je představena demografie genocid jako samostatnou oblast výzkumu v rámci demografie, na pomezí dalších vědních oborů. Představení pojmu je hlavním cílem v této části práce a je postaveno především na rozsáhlé rešerši relevantní cizojazyčné literatury, z níž autor čerpal I poznatky pro stanovení dalších výzkumných otázek a cílů. První tři výzkumné otázky se vztahují k vymezení pojmu genocida a vědní disciplíny Demografie genocid, ostatní se zaměřují na dopady genocidy na populační vývoj tří rozvojových zemí, jež jsou jako případové studie uvedeny v analytické části diplomové práce. Analytickou část uvozuje metodická kapitola, jež uvádí popis metod vhodných při omezené datové základně pro analýzu pohybu obyvatelstva, úmrtnosti, porodnosti, migraci a vývoj populační struktury a dále uvádí použité datové zdroje. Byla jich využita celá řada, např. World Population Prospects, Demographic and Health Surveys, data národních statistických úřadů nebo data Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Popsány jsou specifika dat pro studované země a období, uvedeny jsou demografické ukazatele a nástroje, které byly využity.

Vlastní analytická část práce je koncipována jako představení tří případových studií zemí, ve kterých došlo ke genocidě v rámci okupace nebo občanské či etnické války. Jedná se o případové studie Východního Timoru (okupace a genocida v letech 1975-1999), Guatemaly (občanská válka v letech 1960-1996) a Burundi (opakované etnické konflikty a genocida v 2.polovině 20. století). Každá studie je zasazena do historického a politického kontextu, poměrně detailně pojatého. Podobně je tomu I v popisu demografických dopadů. Je zřejmé, že rozsah takto koncipované práce je značný a přesahuje rozsah běžných diplomových prací.

Zdálo by se, že v současnosti, v 21 století, bude výzkum dopadů genocidy na populační vývoj postižených populací již irelevantní, avšak bohužel vzhledem k nedávnému i současnému společenskému a politickému vývoji nejen světě, ale I v rámci samotné Evropy, získávají tyto výzkumy přinejměnším v odborných kruzích stále větší pozornost a zájem projevuje I veřejnost. Aktuálnost těchto výzkumů tedy spíše roste a ačkoliv je studium genocid na pomezí více vědních oborů, je popis demografických dopadů podobných katastrof více než potřebný.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)