1. Úvod
  2. Nejlepší kvalifikační práce
  3. 8. ročník soutěže
  4. Výsledky 8. ročníku soutěže ČDS

Výsledky 8. ročníku soutěže ČDS

Výsledky osmého ročníku soutěže o nejlepší kvalifikační práci v oboru Demografie:

 

KATEGORIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

1. místo

Adéla Prystaszová

za práci

„Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku
v období 1995–2021“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: Mgr. Ivana Kulhánová, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Téma bakalářské práce je aktuální a její výsledky jsou přínosné a v praxi využitelné (a to na poli medicíny, epidemiologie, případně preventivní péče). Téma je zpracováno nápaditě. Práce je psána srozumitelným jazykem, a přitom po odborné stránce velmi kvalitně. Kromě obvyklých metod demografické analýzy, adekvátních zvolenému tématu a v metodologické části dobře popsaných, jsou použity i složitější metody, než je u bakalářských prací obvyklé (dvojrozměrná dekompozice, zkrácené úmrtnostní tabulky). Autorka prokázala výbornou práci s relevantní literaturou českou i cizojazyčnou, jak faktografickou, tak metodologickou, správně ji v práci cituje a uvádí v seznamu literatury a pramenů. Citované publikace, jejichž rešerším věnovala poměrně obšírnou kapitolu, zároveň stručně kriticky komentuje. Kromě toho jí nastudované publikace poskytly též inspiraci k formulaci výzkumných otázek a následně i hypotéz, na které pak ve vlastní analytické části hledá a nachází odpovědi, jež jsou v závěrečné shrnující kapitole dostatečně komentovány. Po formální stránce je práce výborně zpracována. Proto přisuzujeme této práci první místo mezi bakalářskými pracemi přihlášenými do letošní soutěže ČDS.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

2. místo

Ondrej Horváth

za práci

„Role of children in intrahousehold income inequality
in the Czech Republic“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: Mgr. Barbara Pertold-Gebicka M.A., Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 
Bakalářská práce je analýzou současné situace v rozdělení příjmů rodičů v českých úplných rodinách s dětmi. K analýze je použito pro bakalářské práce nadstandardních statistických metod (specifikovaný regresní model). Práce je zároveň ukázkou sofistikovaného využití dat z výběrových šetření (SILC). Přináší neobvyklý a přitom precizní pohled na rozdělení příjmů v úplných rodinách a poskytuje dynamický vhled do změn v příjmové nerovnosti v rodinách s dětmi, a to i podle věku dětí. Tím je práce inovativní a přispívá k lepšímu pochopení vztahu mezi přítomností dětí a jejich věku a příjmovou nerovností jejich rodičů. Právě zahrnutí věku dětí do analýzy přináší nové poznatky o vztahu věku dětí a rozdělení rolí v domácnosti mezi muži a ženami a umožňuje lépe pochopit vliv tohoto fenoménu na vývoj plodnosti žen. Téma je málo frekventované, ale důležité zejména v současnosti, kdy se stále častěji diskutuje genderová rovnost. Autor kriticky přistupuje k citované literatuře, upozorňuje na některé nedostatky, např. na nesrovnalosti údajů v literatuře různé provenience. Metodologický přístup je dobře zdůvodněný, i když by podle našeho názoru měly být v bakalářské práci metody prezentovány podrobněji. Práce byla předložena v angličtině a je po formální stránce dobře zpracovaná.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde).

3. místo

Nela Hamáčková

za práci

„Zdravotní stav populace v České republice: příčiny a důsledky“


práce obhájená na katedře demografie FIS VŠE v Praze
vedoucí práce: Ing. Jana Vrabcová, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Bakalářská práce zpracovává nápaditým způsobem téma zdraví a zdravé délky života a hledá odpověď na otázku, zda se zdravotním pojišťovnám daří slaďovat zvýšené náklady na zdravotní péči související se stárnutím obyvatelstva. Kromě vysoké aktuálnosti daného tématu je třeba ocenit, že se autorce podařilo shromáždit data z několika výběrových šetření a zdravotnických statistik (EU-SILC, VŠPS, účty zdravotní pojišťovny) a zpracovat je s běžně publikovanými daty demografické statistiky. Pomocí základních demografických metod (index stárnutí) a jednoduchých statistických metod (lineární regrese, trendové funkce – v práci dobře popsané) autorka stanovené cíle splnila a v závěru vhodně komentovala. Práce je velmi užitečná, naznačuje důsledky, jaké bude mít vývoj obyvatelstva pro financování zdravotnického systému (vychází ze zpracované projekce příjmů a nákladů pojišťoven a z odhadu vývoje skladby pojištěnců). Po formální stránce je práce sice dobře zpracovaná, ale působí poněkud neuspořádaně, závěrečná korektura textu nebyla pečlivá a v práci zůstaly nepřesné formulace.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat vv systému Vysokoškolské kvalifikační práce na VŠE - zde)

 

 

KATEGORIE DIPLOMOVÉ PRÁCE

1. místo

Dominik Chlapec

za práci

„Analýza nadúmrtnosti v souvislosti s pandemií COVID-19 v letech 2020 
a 2021 ve vybraných státech střední Evropy“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Tématem práce je mezinárodní srovnání nadúmrtnosti spojené s pandemií covid-19 ve vybraných středoevropských zemích (Německo, Rakousko, Slovensko a Česko). Výzkum je zaměřen na roky 2020 a 2021, během kterých byly studované země zasaženy pandemií nejvíce a hlavními zdroji dat byly HMD, databáze Eurostatu a databáze COVerAGE-DB.. K mezinárodnímu srovnání nadúmrtnosti autor použil ukazatele počtů nadúmrtí a standardizované míry nadúmrtnosti, k jejichž výpočtu bylo nejprve nutné odhadnout tzv. referenční úroveň úmrtnosti, která byla poté srovnána s evidovanými počty zemřelých osob a standardizovanými mírami úmrtnosti. Odhad referenční úrovně, tzv. baseline je klíčový pro správné vyhodnocení změny v úmrtnosti. K odhadu referenční úrovně úmrtnosti jsou použity dva modely, které jsou založeny na specifických (týdenních) průměrech a na Serflingovu cyklickém modelu. Výsledky ukázaly, že i přes svou geografickou blízkost byly mezi studovanými zeměmi zjištěny poměrně výrazné rozdíly, kdy vyšší nadúmrtnost byla podle obou použitých modelů naměřena v Česku a na Slovensku, nižší nadúmrtnost byla zaznamenána v Německu a Rakousku. Práce přináší i řadu poznatků a námětů k diskuzí ohledně chápání a interpretace pojmu nadúmrtnost. I přes analyticky definovaný cíl je práce též zaměřena na otázky metodologické a je přínosem pro další bádání v této oblasti.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde.)

 

2. místo

Adéla Volejníková

za práci

„Česko jako cílová země přeshraniční reprodukční péče“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: PhDr. Mgr. Anna Šťastná, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Jednou z hlavních změn reprodukčního chování v ekonomicky vyspělých zemích je posun plodnosti do vyššího věku, obvykle spojený se zvyšujícím se rizikem neplodnosti. V této souvislosti tak narůstá zájem o léčbu neplodnosti pomocí metod asistované reprodukce (ART). Práce je zaměřena na zmapování hlavních trendů poskytování přeshraniční reprodukční péče, a to z pohledu Česka jako cílové země. Zdrojem dat jsou anonymizovaná individuální data o všech započatých cyklech asistované reprodukce v Česku v předpandemickém období 2016-2019 (ÚZIS ČR). Cílem práce je identifikovat hlavní zdrojové země přeshraniční reprodukční péče realizované v Česku a na základě studia legislativních a jiných podmínek v těchto zemích identifikovat faktory, které přeshraniční reprodukční péči směrují do České republiky. Analýza prokázala, že tzv. reprodukční turistky se ve zkoumaných letech na využívání ART podílely z téměř 40 %, ve srovnání s tuzemkami podstupovaly asistovanou reprodukci ve výrazně vyšším věku a využívaly jiné metody ART. V rámci zemí, které se na objemu přeshraniční reprodukční péče poskytované v Česku podílely nejvíce, bylo sledováno Německo, Itálie, Slovensko, Velká Británie, Francie, Srbsko, Irsko a Maďarsko.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde.)

3. místo

Tereza Hrabcová

za práci

„Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí 
v populacích Evropy“


práce obhájená na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK
vedoucí práce: RNDr. Michala Lustigová, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 
Tato diplomová práce se zabývá faktory, které souvisí s prevalencí fyzických limitací, konkrétně problémů s chůzí, v populaci Evropy. V kontextu demografického stárnutí se jedná se o aktuální a částečně opomíjené téma, jelikož omezení fyzických funkcí výrazně ovlivňují každodenní život, samostatnost a nezávislost jedince či jeho duševní pohodu. Autorka si klade za cíl identifikovat faktory související s fyzickými omezeními, pozornost je věnována i rozdílům v prevalenci potíží s chůzí v populacích Evropy, včetně odhadu naděje dožití bez omezení chůze. K analýze vlivu rizikových faktorů na fyzické funkce byl použit nejaktuálnější datový soubor populační studie European Health Interview Survey (Evropské výběrové šetření o zdraví z roku 2019). Do binární logistické regrese, která byla hlavní statistickou metodou, vstupovaly vybrané proměnné za respondenty starší 25 let, kteří se studie zúčastnili. Vstupní data pro konstrukci úmrtnostních tabulek byla čerpána z Human mortality database (HMD) jehož součástí je i Human Life-Table Database. Mezi muži a ženami nebyly zjištěny zásadní rozdíly v rizikových faktorech, prevalenci fyzických omezení zvyšoval např. nižší socioekonomický status či výskyt depresivních symptomů. Na základě standardizované míry prevalence omezení chůze a naděje dožití bez omezení chůze byla zjištěna polarizace Evropy na západní a východní, kdy populace východních zemí byly zatížené potížemi s chůzí výrazně více než populace západních zemí. 

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

 

KATEGORIE DIZERTAČNÍ PRÁCE

1. místo

Jana Vrabcová

za práci

„Model prevalence zdraví“


práce obhájená na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze
školitel: prof. RNDr. Luboš Marek, CSc.

Ze zdůvodnění hodnotící komise: 

Téma dizertační práce Jany Vrabcové je vysoce aktuální. Zdraví, respektive skladba populace podle zdravotního stavu, je frekventovaným tématem a je záslužné, že je mu věnována náležitá pozornost i ze strany demografického výzkumu. Autorka předložila dizertaci formou monografie. Úvodní část dizertace obsahuje cenný přehled systémů výběrových šetření zaměřených na zjišťování zdravotního stavu obyvatelstva v České republice (formou účasti na mezinárodních šetřeních) včetně obtíží, které s sebou zjišťování zdraví a disability (zdravotních omezení) nesou. O tom svědčí i rozsah prostudované literatury, když seznam použité literatury čítá téměř 170 titulů. Jedním z přínosů práce je analýza výsledků posledních modulů výběrových šetření (EU SILC a EHIS) provedených na území ČR, pro kterou použila binární logistickou regresi. Autorka také navrhla novou proměnnou, pomocí které by bylo možné snáze rozlišit podíly zdravých a nemocných osob v populaci. Za použití Brassovy relační metody posléze pro tuto dichotomickou proměnnou modelovala křivky prevalencí a odhadovala potenciální trend vývoje. Metodu aplikovala jednak na data z nedávných šetření, jednak na data projekce ČSÚ. Výsledky jsou prezentovány nejen číselně, ale také graficky a to tak, aby byly názorné a dobře srozumitelné. Práce je nejen zajímavá a kvalitně zpracovaná po metodické stránce, ale její výsledky přispívají k predikci počtu a věkové skladby osob s disabilitou, což je v podmínkách rychlého stárnutí populace velmi cenné. Po stylistické stránce je psána svěžím jazykem, i přes nutné používání četných zkratek srozumitelně.

(Všechny relevantní dokumenty, tj. text práce, abstrakt, posudky vedoucího i oponenta, záznam o průběhu obhajoby, lze získat v Repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy - zde)

 

CENA PUBLIKA O NEJLEPŠÍ PREZENTACI

1. místo

Adéla Prystaszová

za prezentaci práce

„Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku
v období 1995–2021“


práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: Mgr. Ivana Kulhánová, Ph.D.

Pro výherní prezentaci hlasovalo 46,7 % hlasujících. 


Všem výhercům gratulujeme!

Děkujeme všem účastníkům soutěže za přihlášení své práce
a těšíme se na další ročník soutěže.


8. ročník soutěže byl realizová také díky finanční podpoře Rady vědeckých společností České republiky v rámci Akademie věd ČR. Děkujeme.

Zpět Nahoru Tisk

Aktuality

Kolektivní členové ČDS

Časopis Demografie