Výsledky 10. ročníku soutěže ČDS

Výsledky devátého ročníku soutěže o nejlepší kvalifikační práci v oboru Demografie:

do soutěže bylo přihlášeno celkem 13 kvalifikačních prací:
6x bakalářská práce a 7x diplomová
komise hodnotila kvalitu a přínos práce s ohledem na její typ
celkem byly vyhlášeny čtyři kategorie:

KATEGORIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

1. místo

Kristýna Dvořáková

za práci

„Analýza šíření onemocnění COVID-19 v Ústeckém kraji“

práce obhájená na katedře statistiky a pravděpodobnosti FIS VŠE
vedoucí práce: Ing. Jakub Danko, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:

Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu šíření onemocnění COVID-19 a úmrtnost v Ústeckém kraji v průběhu pandemie, především v roce 2021, kdy se virus šířil na našem území celý rok. Zpracování tématu vyžadovalo kombinaci demografických, statistických a epidemiologických přístupů. V přehledně zpracované teoretické části autorka shrnuje poznatky o šíření viru SARS-CoV-2, vysvětluje základy agentního modelování a popisuje relevantní datové a metodologické nástroje. V samotné analytické části autorka provádí kvantitativní analýzu demografických a epidemiologických ukazatelů o nakažených, úmrtnosti dle věku, pohlaví a věkové struktuře v geografickém členění na úrovni krajů, v Ústeckém kraji a jeho okresů. Na tuto analýzu navazuje konstrukce vlastního agentního modelu zobrazujícího šíření onemocnění COVID-19 v Ústeckém kraji v roce 2021 (v prostředí NetLogo). Model, jeho parametry a výsledky jsou detailně popsány, výsledky jsou pak srovnávány i s reálnými daty. Kvalita této bakalářské práce spočívá zejména v tom, že text celé práce je psán s porozuměním problematiky, datům, statistickým metodám i samotnému agentnímu modelu, výsledky jsou interpretovány správně, práce je přehledně strukturována, psaná srozumitelně a čtivě. Práce vysoce převyšuje požadavky kladené na bakalářské práce.

2. místo

Filip Vinter

za práci

„Regionální diferenciace úmrtnostních poměrů v Itálii:
vymezení regionů a jejich srovnání“

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: Mgr. Ivana Kulhánová, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:

Cílem této bakalářské práce byla analýza regionálních rozdílů v úmrtnosti v Itálii na různých řádovostních úrovních a vymezení nových (úmrtnostních) regionů, jako homogenních celků na základě podobných charakteristik úmrtnosti, které nemusí korespondovat s administrativním členěním. K tomu byla využita metoda hierarchického shlukovaní. Díky tomuto zajímavému metodickému přístupu se ukážou některá lokální specifika ‒ výsledky poukazují na vyšší úmrtnost např. v industriálním trojúhelníku Milan-Turín-Janov či neapolské aglomeraci. Tradiční dělení Itálie na severní, jižní část a popř. střední část je tak v případě regionální diferenciace úmrtnosti v Itálii příliš zjednodušující. V teoretické i metodické části autor využívá širokou škálu relevantních a aktuálních odborných zdrojů, schopnost práce s literaturou prokazuje také při interpretaci výsledků, neboť diskuze výsledků nezahrnuje pouhou deskripci grafických výstupů, ale i jejich věcně podloženou interpretaci. Práce je navíc velmi zdařilá i po formální, stylistické a grafické stránce, je přehledná a systematicky strukturovaná.

3. místo

Jana Němcová

za práci

„Úmrtnost na nepřenosné nemoci ve vybraných státech subsaharské Afriky v prvních dvou dekádách 21. století"

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: doc. RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:

Práce se zabývá tématem, které v českém prostředí není příliš rozšířené, neboť většina prací zabývajících se úmrtností v subsaharské Africe se soustředila hlavně na přenosné nemoci. Samotná analýza úmrtnostních poměrů je založena na datech reprezentujících čtyři státy subsaharské Afriky – Niger, Lesotho, Rwanda, Kamerun, které reprezentují různé subregiony a různé fáze demografického a epidemiologického přechodu v těchto státech. Jejich specifika jsou dobře popsána. Analýza je provedena na základě vhodně zvolených datových zdrojů (Global Burden of Disease a Global Health Estimates), autorka si je velmi dobře vědoma jejich omezení (jsou z velké části založeny na modelech a odhadech) a tím, že tam kde to jde, jsou uváděny výsledky s využitím obou zdrojů, vyjadřuje tak potřebnou nejistotu a nižší spolehlivost výsledků. Přesto prezentované výsledky odhalují zajímavé trendy i vzájemná porovnání mezi státy. Autorka se nevěnuje jen popisu výsledků, ale hodnoty prezentovaných ukazatelů se snaží interpretovat a vysvětlovat, hledá důvody jednotlivých trendů a vrací se k prostudované literatuře. Silnou stránkou práce je totiž také rozsáhlá a velmi pěkně zpracovaná teoretická část, která čtenáři umožní hlouběji pochopit demografický a epidemiologický kontext subsaharské Afriky, který nemusí být každému předem znám. Analytická část práce je velmi zdařilá nejen díky vhodně zvoleným metodám demografické analýzy, ale právě i díky množství prostudované literatury a skutečnému proniknutí do tématu.

KATEGORIE DIPLOMOVÉ PRÁCE

1. místo

Sára Adámková

za práci

„Sociodemografické faktory pandemie COVID-19
v České republice, Dánsku a Itálii“

práce obhájená na katedře demografie FIS VŠE
vedoucí práce: RNDr. Markéta Majerová, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:

Diplomová práce je multidisciplinární analýzou zdařilým způsobem propojující demografické, sociologické a epidemiologické přístupy k průběhu pandemie COVID-19 v Evropě. Na příkladu vývoje nákazy a opatření k zabránění šíření onemocnění ve třech evropských zemích analyzuje průběh pandemie z hlediska onemocnění jako takového, variability cílených opatření k zabránění šíření nákazy, z hlediska strategií očkování i zavádění potřebné legislativy. Autorka zpracovala rozsáhlou rešerši relevantní literatury a kriticky ji zhodnotila. Úspěšně se vypořádala s množstvím dat pocházejících z různých zdrojů, na něž aplikuje odpovídající demografické ukazatele a interpretuje data v souvislostech sociodemografických faktorů, jako jsou struktura populace, prevalence chronických onemocnění či specifika očkovacích strategií.

V závěru práce je použito agentního modelování ABMShare, což přineslo zajímavý pohled na testování hypotéz o vlivu vládních opatření a míry proočkovanosti na průběh pandemie. Autorka tím úspěšně spojila teoretickou analýzu s modelováním reálných procesů. V tom je práce výjimečná nejen na úrovni diplomových prací v rámci studentských projektů, ale i v širším akademickém kontextu. Autorka během zpracování využila znalostí programování (jazyky R nebo LaTex). Práce má logickou strukturu, je psána velmi přehledně, pečlivě, jasně a srozumitelně. Jedná se práci nadprůměrnou nejen obsahově, ale i technicky.

2. místo

Adéla Pospíšilová

za práci

„Perfectly Mismatched? Educational Assortative Mating in Online and Offline Dating: A Cross-National Perspective“

práce obhájená na katedře sociologie FSS MUNI
vedoucí práce: prof. Martin Kreidl, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:

Tato práce se zabývá zajímavým, relativně novým, a atraktivním tématem online seznamování, které analyzuje a srovnává s tradičním seznamováním „offline“. Práce je psána v anglickém jazyce, jazyková kvalita je na vysoké úrovni. Čtenáře hned v úvodu zaujme uvedení do tématiky pomocí citací literárního díla Jane Austen Pride and Prejudice (Pýcha a předsudek). Práce dále přináší obsáhlý teoretický background a bohatý přehled literatury. Srovnání online a offline strategií při seznamování je stěžejním tématem celé práce a analyzuje data z druhého kola GGS za 13 zemí s daty sbíranými od roku 2020. Jedná se o evropské země včetně Česka, Hong Kong a Uruguay.

Práce využívá statistický software STATA, a kromě deskriptivní analýzy též binární a multinomiální logistickou regresi, a soustředí se na analýzu average marginal effects (AME). Grafy a tabulky jsou přehledné a vkusné. Práce se zaměřuje na rozdíly v dosaženém vzdělání mezi partnery a ukazuje, že online páry jsou vzdělanostně více heterogamní, zejména proto, že ženy se párují s méně vzdělanými partnery. Online prostor tedy představuje větší svobodu při výběru partnera, nežli je tomu v omezené bublině offline sociálních kontaktů.

3. místo

Tereza Trčková

za práci

„Konzumace alkoholu a úmrtnost v Česku“

práce obhájená na katedře demografie a geodemografie PřF UK
vedoucí práce: Mgr. Ivana Kulhánová, Ph.D.

Ze zdůvodnění hodnotící komise:

Diplomová práce se zabývá aktuálním a značně diskutovaným tématem vztahu konzumace alkoholu a úmrtnosti. Ačkoliv se zabývá situací v Česku, je zpracována v širším geografickém a kulturním kontextu. Teoretická část práce je podrobně zpracována s využitím relevantní odborné literatury, její značný rozsah včetně rešerší zahraničních studií na dané téma svědčí o dobrém přehledu v dané problematice. Text této části je podaný čtivě; osvěžuje jej například vtipně zařazená „kapitolka“ o historii pivovarnictví. Analytická část prokazuje schopnost autorky propojovat a využívat několik zdrojů dat – individuální data z několika výběrových šetření propojuje s agregovanými administrativními daty.

Ve vlastní analýze jsou kombinovány pokročilejší demografické, statistické a epidemiologické metody, jež jsou vhodné pro analýzu vlivu konzumace alkoholu na

úmrtnost. V rámci práce byl vypočítán epidemiologický ukazatel AAF (alcohol-attributable fraction), byly zkonstruovány úmrtnostní tabulky s eliminací vybraných příčin smrti a byla použita logistická regrese. Výsledky práce jsou následně přehledně prezentované v tabulkách nebo v grafech a náležitě interpretované.

Diplomová práce je tedy nejen kvalitním akademickým textem, ale má i společenský přínos, neboť přináší poznatky, které mohou být využitelné i pro tvorbu zdravotní politiky a aplikaci preventivních opatření.