Kulatý stůl se zabýval vývojem plodnosti v Česku v kontextu evropských trendů a analyzuje faktory ovlivňující její současnou úroveň, včetně demografických a sociálních změn přispívajících k nízké porodnosti. Navzdory přání většiny žen a mužů mít alespoň dvě děti dochází k poklesu plodnosti pod úroveň prosté reprodukce, což vyvolává otázky ohledně bariér bránících mladým lidem v naplnění reprodukčních plánů. Významnou roli v současných trendech hraje také asistovaná reprodukce, jejíž využití stoupá zejména s ohledem na rostoucí věk rodiček. Diskutovány byly specifika těhotenství po asistované reprodukci, její vliv na strukturu a úroveň plodnosti i klíčové trendy, jako je využití darovaných oocytů, preimplantační genetická diagnostika a uchovávání gamet.
Jitka Slabá
Centrum pro studium plodnosti, katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
- Věnuje se výzkumu reprodukčního chování s důrazem na odklad časování plodnosti v České republice. Její práce zahrnuje analýzu dat z výběrových šetření, zejména z výzkumu Současná česká rodina, a zkoumá dopady pandemie covid-19 na plodnost a demografické chování v českém prostředí.
Název: Specifika vývoje plodnosti v Česku od roku 2011: Trendy a výzvy v evropském kontextu
Anotace: Příspěvek se zaměřuje na vývoj plodnosti v České republice za posledních 15 let v kontextu evropských trendů. V rámci analýzy budou představeny hlavní faktory ovlivňující současný vývoj plodnosti v Česku, včetně demografických a sociálních změn, které přispívají k nízké porodnosti. Zároveň bude probíráno, jak se Česká republika v této oblasti odlišuje nebo naopak přibližuje ostatním evropským zemím. Součástí bude i přehled různých interpretací současných trendů plodnosti z dostupných studií a jejich implikací pro budoucnost demografického vývoje.
Eva Waldaufová
Centrum pro studium plodnosti, katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova & Výzkumná agentura NMS Market Research
- Ve své odborné činnosti se zabývá tématy související s plodností, zejména odkladem plodnosti do vyššího věku, plánováním reprodukce nebo asistovanou reprodukcí.
Název: Od ideálu k realitě: Reprodukční představy české populace v kontextu aktuálního poklesu porodnosti v Česku
Anotace: Navzdory nedávné vyšší úrovni plodnosti v Česku, nejnovější data naznačují výrazný pokles plodnosti hluboko pod úroveň prosté reprodukce a zvýšenou nejistotu ohledně budoucích trendů. Zároveň většina žen i mužů stále touží mít alespoň dvě děti. Cílem příspěvku je přiblížit aktuální reprodukční představy a plány žen a mužů (ve věku 18–49 let) v Česku a ukázat, do jaké míry jsou vzájemně v souladu. Zároveň si klade za cíl poukázat na bariéry, kterým v oblasti reprodukce mladí lidé v Česku aktuálně čelí. Analýza využívá data primárně z průzkumu Cesty k rodičovství (NMS Market Research, 2024) a přináší nové poznatky v oblasti reprodukce.
Jitka Jírová
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
- Od roku 2013 působí jako analytička a metodička Národního registru reprodukčního zdraví. Zabývá se širokou škálou témat související se zdravotním stavem žen a dětí, včetně asistované reprodukce.
Název: Asistovaná reprodukce v ČR a její proměna v čase
Anotace: Asistovaná reprodukce je velmi rychle rozvijící se obor medicíny a její vliv na celkovou porodnost i s ohledem na rostoucí věk rodiček kontinuálně stoupá. Hlavním cílem příspěvku je popsat vývoj využívání těchto metod v Česku a kvantifikovat jejich vliv na úroveň a strukturu plodnosti. Nejsou to však jen absolutní počty narozených po asistované reprodukci, o čem bychom se měli bavit. Tato těhotenství a porody mají svá specifika a představují řadu rizik, se kterými je třeba také počítat.
Karel Řežábek
Centrum asistované reprodukce Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze.
- Gynekolog/porodník, od začátku své odborné dráhy se věnuje endokrinologickým poruchám v gynekologii a léčbě neplodnosti.
Název: Asistovaná reprodukce a stárnutí populace
Anotace: Příspěvek se zaměří na vývoj a současné trendy v oblasti asistované reprodukce (AR), které reflektují dopady stárnutí populace. Diskutovány budou tři klíčové oblasti: využití darovaných oocytů u žen bez vlastní ovariální rezervy, preimplantační genetická diagnostika embryí jako slibný, avšak dosud ne zcela zavedený postup, a uchování gamet za účelem posunutí těhotenství do vyššího věku. Pozornost bude věnována i výzvám, kterým čelí lékaři v ambulanci AR, včetně časového tlaku na ženy v souvislosti s jejich věkem, poklesu ovariální rezervy a omezení úhrad zdravotního pojištění.
Kulatému stolu předcházelo od 16:30 h vyhlášení výsledků 9. ročníku soutěže ČDS o nejlepší kvalifikační práci v oboru Demografie.